Březen 2016

Na vandru s Reflexem IV.

29. března 2016 v 7:40 | Ráďa |  Knihy
Jak je patrné z názvu knihy, jedná se už o čtvrté vydání příběhů Čechů, kteří žijí v zahraničí. K předchozím třem knihám jsem se nedostala, o to více jsem byla zvědavá na díl, který popisuje mimo jiných zemí i život na Islandu, kam se v létě chystám, moje oblíbené Rusko a africkou Zambii Usmívající se.

Anotace knihy: Čtvrtá kniha z úspěšné série vypráví opět o osudech Čechů, kteří se vydali do světa a po návratu se rozhodli popsat svým krajanům nejrůznější zkušenosti ze života v cizích zemích. Tentokrát jde o návštěvu Islandu, Kolumbie, Kostariky, Nepálu, Nizozemska, Portugalska, Ruska, Thajska a Zambie. K nejzajímavějším patří vyprávění o životě původních obyvatel pohoří Altaj v Rusku, svědectví z Kolumbie o tom, co všechno se může přihodit ve státě sužovaném všemocnou narkomafií, nebo postřehy českých dobrovolníků, pracujících v drsném světě za zdmi charitativních středisek v Nepálu a Zambii. Nečekaně překvapivé informace obsahují i příběhy Čechů z Evropy. Čtenáři se mohou dozvědět, jak rozšířená je šikana nováčků na vysokých školách v Portugalsku, co všechno dovedou Nizozemci dělat na kole, nebo proč na Islandu stačí slovo místo razítka (Zdroj: http://www.databazeknih.cz/).


Příspěvky jednotlivých autorů, pokud jsem to správně pochopila, vycházely v časopisu Reflex. A teď je autor Jan Zvelebil vzal a udělal z nich knižní vydání. Nemůžu říct, že by mě kniha nějak zklamala. Ale čekala jsem více. Přeci jen jednotlivé články z časopisu a blogu jsou samostatně zajímavé, ale jen tak je vydat knižně není z mého pohledu to pravé ořechové. A zrovna tady to je vydání "každý pes, jiná ves" Nerozhodný. Stejně tak si nemyslím, že kniha opravdu popisuje "příběhy Čechů, kteří žijí v zahraničí". Podle mě student, který vyrazí na čtyřměsíční Erasmus pobyt, pro mě ještě není Čech, který žije v zahraničí. Takto bych titulovala lidi, kteří tam žijí trvale a delší dobu, své místo v nové společnosti si museli najít a vybudovat si svou pozici. A ne někdo, kdo přijede do cizí země, od počátku má postaráno od ubytování až po slušné stipendium Mrkající a většina z nich nemá sebemenší snahu se začleňovat do místní komunity. Od knihy jsem čekala více.

HODNOCENÍ: 5/10

Čaj (nejen) o páté IV.

28. března 2016 v 8:53 | Ráďa |  Potraviny
Po čaji BYLINNÁ SMĚS SNADNÁ DIETA jsem sáhla spíše ze zvědavosti. Z toho, abych věřila, že nějaký čaj má zázračné účinky a ja s ním zhubnu za 3 dny 30 kg, jsem již vyrostla S vyplazeným jazykem. Navíc dle mých zkušeností chutnají všechny tyto "zázračné" čaje pěkně hnusně. Ovšem tato směs je naštěstí výjimkou.

Složení bylinné směsi: yerba mate, fenykl, listy ostružiníku, šípkové slupky, listy maliníku, listy černého rybízu, anýz, kukuřičné hedvábí (to budou asi ty chlupy, které se odstraňují z kukuřičného klasu, když se vybaluje z listových obalů Mrkající).


Účinky: základním účinkem čaje je (překvapivě Úžasný) odbourávání tukových polštářků a snižování hmotnosti. Pomáhají mu v tom všechny jeho složky. Mate omezuje pocit hladu, posiluje nervy a svaly, detoxikuje a díky obsahu mateinu (chemicky blízké sloučeniny kofeinu) příjemně povzbuzuje. Šípkové slupky posilují imunitu, jejich konzumace je výbornou prevencí infekčních chorob, léčí záněty, odstraňují únavu, regulují činnost střev. Anýz urychluje trávení, působí proti tvorbě střevních plynů, mírní kašel, stimuluje činnost žlučníku. Fenykl desinfikuje, snižuje nadýmání. Listy maliníku léčí průjmy a záněty, usnadňují porod. Listy ostružiníku stimulují trávení, podporují vylučování žluči, léčí průjmy, střevní a žaludeční katary a koliky (zejména u dětí).

Musím přiznat, že jsem jeho jemnou a velmi příjemnou chutí byla překvapena. Nečekala jsem, že bude dobrý, natož výborný. A ať už ty hunoucí účinky má nebo nemá, tento čaj bude součástí mojeho pitného režimu Usmívající se.


Já a Afrika

17. března 2016 v 19:20 | Ráďa |  Cestování
O Africe jsem snila už jako malá (= pravěk Úžasný). Ne, nelákala mě proslulá Amerika, socha svobody mě nechávala naprosto chladnou stejně tak jako americké sny (no dobře, být milionářkou by mi nevadilo S vyplazeným jazykem). Asii v té době pro mě představovali vietnamští studenti bydlící na kolejích ostravské VŠB a rýže, kterou jsem zrovna v oblibě neměla. Austrálii jsem z nějakého důvodu ignorovala, pravděpodobně mi stačil seriál Skippy (a až jednou potkám klokana, tak mu do kapsy strčím bodlák, protože kapsy na "suchý zip" jsou praktičtější Mrkající) a na Antarktidě bylo na mě moc zima.

Ovšem Afrika mě už tehdy fascinovala. Ano, v době hluboké totality, kdy jsme mohli cestovat nejdál do Jugoslávie a Bulharska, v lepším případě do DDR, jsem listovala atlasem světa a snila jsem o tom, jak procestuju Afriku. Dodnes si pamatuju, jak jsme v hodině zeměpisu (tuším v 7. třídě) probírali právě africký kontinent a já jsem se viděla, jak stojím na mysu Dobré naděje a pozoruju nekonečný oceán a samozřejmě také jak hledím na Afriku z její střechy, tedy z Kilimanjara. Když jsem o svých snech vyprávěla spolužákům, setkala jsem se jen s posměšky: "No, jasně!" S vyplazeným jazykem. Ano, tehdy to byl hodně utopistický sen.

NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY! Změnil se režim, změnilo se století a najednou se mé dětské cestovatelské sny začaly realizovat. Poprvé jsem Afriku navštívila v roce 2007 a strávila jsem tam měsíc. A na ten mys Dobré naděje jsem se opravdu podívala. Dodnes je to pro mě nejkrásnější africká cesta, kterou jsem (zatím) podnikla. Během těch čtyřech úžasných týdnů jsme projeli 6 afrických zemí a vrátili jsme se s kupou zážitků, ze kterých v podstatě těžím dodnes. Ne, nemám na mysli zatčení v Zimbabwe a ani nejnebezpečnější rafting na světě na řece Zambezi, kde jsem se málem utopila Nerozhodný. Zážitky z cest vám nikdy nikdo nevezme a věřte, neskutečně vás obohatí a posunou v životě o pořádný kus dál. A že to můžu s každou svou další (nejen africkou) cestou jen a jen potvrdit.

JÁ na mysu Dobré naděje (2007)

A tak se z "pravěku" Úžasný (cca z roku 1986, aneb pro mě je pravěk vše před Kristem rokem 2000) přesuňme na konec roku 2015, protože moje dětské cestovatelské sny se právě teď začínají plnit. Je sobota 19.12.2015 a já nasedám do letadla a po 24 hodinách (ano, nekonečný desetihodinový přestup v Dubaji) přistávám v Keni, v jejím hlavním městě, v Nairobi.

A přede mnou jsou 3 zcela odlišné týdny:

3. týden - výstup na Kilimanjaro

První noc spíme v hotelu v Nairobi a všichni jsme zvědaví, jaké ty následující tři týdny budou Usmívající se.


Čaj (nejen) o páté III.

16. března 2016 v 17:58 | Ráďa |  Potraviny
Dalším z vynikajících čajů z https://www.sypanycaj.eu/ je DRAČÍ ČAJ - SMĚS.

Složení: zelený čaj, bílý čaj, oolong, yellow tea, maliny, ostružiny, dračí kousky ovoce, vanilka, jádra růžového pepře, přírodní aroma

Čínské prémiové čaje vynikají jemností, populární jsou zejména díky individuálnímu přístupu k jejich pěstování, sklizni a výrobě. Zelený čaj je oxidován velmi lehce, proces přirozené přeměny enzymů se zastavuje napařováním. Bílý čaj je naprosto nejčistší formou - po sklizni se nechají čajové lístky pouze zavadnout a pak se mimořádně opatrně suší. Čaji žlutými jsou nazývány polooxidované druhy - jde o vzácnou čínskou specialitu se specifickým výrobním postupem. Ten je podobný jako u zeleného čaje, ale fermentace probíhá déle. Lístky tak zežloutnou a získají zajímavé aroma. Žlutý čaj se na konci výrobního procesu praží.


Všechno ovoce a koření, které se používá při míchání Dračího čaje, pochází z EU, od prověřených dodavatelů. Jde o suroviny z kontrovaného zemědělství, které neobsahují těžké kovy ani jiná rezidua z chemického hnojení a ošetřování. Ovoce je konzervováno lyofilizací, tedy sušením mrazem.

Účinky čaje: pravidelné pití Dračího čaje vám sice nesmrtelnost nezajistí, ale rozhodně pomůže k aktivnímu, zdravému a naplněnému životu. Kombinace kvalitního zeleného, žlutého a bílého čaje s ovocem a pepřem posiluje imunitu a výborně působí jako prevence mnoha nemocí. Od infekcí typu nachlazení a chřipka až po vážné civilizační choroby. Čajové lístky totiž obsahují antioxidanty, vitaminy a minerální látky v takovém složení, že dokáží zabránit mnoha zdravotním pohromám. Od vysokého krevního tlaku a cholesterolu přes trávicí obtíže a bakteriální infekce až po únavu nebo stresový syndrom. Je prokázáno, že zelený a bílý čaj mají zásadní preventivní vliv na vznik rakoviny. Pijí je také lidé toužící po štíhlé linii, protože odbourávají tukové buňky a přispívají k hubnutí. Mimo jiné je čaj báječným pomocníkem v boji se ztrátou energie, špatnou náladou a depresí. Růžový pepř povzbuzuje chuť k jídlu, omezuje nadýmání, má protizánětlivé a anestetické účinky. Pepřový vývar se v Indii používá ke srážení horečky. Maliny snižují krevní tlak, podporují hubnutí, mírní migrény a stres. Jejich konzumace zlepšuje kvalitu vlasů, nehtů i kůže.

Jak již napovídá složení a účinky, jedná se opravdu o jedinečný čaj. Při přípravě mě čaj zaujal příjemnou vůní a ani chuť nezklamala. Naopak, musím říct, že to je asi nejlepší čaj, který jsem kdy pila Usmívající se.

Noc nad Reykjavíkem

15. března 2016 v 17:35 | Ráďa |  Knihy
V pátek jsem po delší době zavítala do knihkupectví, a to bych nebyla já, abych tam zase neutrácela Úžasný. Po zkoušení jiných žánrů jsem se opět vrátila k severským detektivkám. Do oka mi padla kniha od Arnaldura Indridasona - NOC NAD REYKJAVÍKEM. Pro mě téma více než lákavé, protože za 4 měsíce přibližně touto dobou budu v Rejkjavéku přistávat a přede mnou budou, doufám, že velmi zajímavé 2 týdny dovolené, kdy se budu snažit tento krásný severský ostrov poznat co nejvíce Usmívající se.


Anotace knihy: Reykjavícké noci mohou být neslýchaně světlé a krásné, ale právě tak neslýchaně temné a děsivé. Mladý Erlendur Sveinsson je u policie nováčkem a jako pochůzkář slouží v ulicích Reykjavíku. Snaha zjistit pravdu, ho dovede k vyřešení jeho prvního případu. Během jednoho víkendu je v rašelinové tůňce na okraji města nalezen utopený bezdomovec. Stejnou noc zmizí beze stopy i mladá žena. Je to snad pocit dávné viny, který nutí Erlendura, aby zjistil o mrtvém co nejvíc, nebo jen vědomí, že byl na místě činu jako první? Případ mu nedopřává klidu, a tak začne pátrat na vlastní pěst. V té chvíli ještě netuší, jak moc jsou oba případy propojené. Že se té obyčejné letní noci propletly životy zoufalého muže a nevěrné ženy, po které se slehla zem … (Zdroj: https://www.bux.cz/).

Myslím, že o této knize se právem píše jako o nejlepším díle Arnaldura Indridasona. Je to moje první kniha, kterou jsem od něj četla a jsem z ní nadšená. Děj čtenáře vtáhne od prvních stránek, počet postav je tak akorát, aby čtenáři nepslývaly díky komplikovaným severským jménům, děj je doplněn o popis zajímavých reykjavíckých míst a lehce poznáme i historii tohoto ostrova. Do příběhu je zakomponován i problém alkoholismu, se kterým se severské země potýkají více než ostatní státy (ano, mít v zimě tmu tmoucí 20 a více hodin denně je opravdu depresivní Nerozhodný).A spolu s alkoholismem jde v ruku v ruce i problém ztráty domova. Všechny tyto aspekty jsou nenásilným způsobem vloženy do příběhu. Hlavní hrdina je od první stránky samotářský sympaťák a příběh je až do samotného konce napínavý. Doporučuji Usmívající se!

HODNOCENÍ: 9*/10

Z mého talíře (krabičky) XXIII.

13. března 2016 v 15:34 | Ráďa |  Potraviny
Fotek jsme nasbírala celkem dost, takže je zde další díl této "mlsné" rubriky:

Takto to "dopadá", když jste na víkend u rodičů. Alespoň já vždy s sebou dostanu "na cestu" jídlo, jako abych v tom Brně neumřela hlady. A to i po 20 letech, co zde bydlím Úžasný. Takže vynikající kuřecí nudličky jsem zkombinovala se zeleninovým salátem:


Hned v pondělí jsem se MUSELA po doučování "odměnit" S vyplazeným jazykem SUSHI. Vlastně jsem ten bufet, nebo jak to správně nazvat, míjela několikrát, ale nikdy mě nenapadlo si shushi koupit s sebou domů. Sníst si ho ve Vaňkovce by mě opravdu nenapadlo. Ale už cestou na doučování jel na páse proti mě mladík a nesl si sushi v krabičce. Dostala jsem na něj chuť a cestou zpět jsem se v "bufetu" zastavila. A musím říc, že varianta s tuňákem a avokádem byla naprosto vynikající:

Čaj (nejen) o páté II.

12. března 2016 v 7:43 | Ráďa |  Potraviny
A přichází na řadu další z čajů, které jsem objednávala na https://www.sypanycaj.eu/. Tentokrát MILK OOLONG.

Milk Oolong vyniká skvostnou mléčnou chutí. Mnozí v ní identifikují klasický podtext Oolongů, tedy ořechy. Aroma je nasládlé. Po zalití dává čaj žlutozelenou barvu a nádherně jemnou vůni.


Pro Oolongy je charakteristická takzvaná polofermentace. Říká se jim proto také čaje modrozelené nebo polozelené. Lístky čajovníků čínských jsou na Taiwanu sbírány až pětkrát ročně. Sklizeň probíhá od dubna do prosince. Po ní přichází na řadu speciální postup, při kterém čajové lístky získají typické mléčné aroma. Jejich zavadnutí probíhá v mléčné páře. Pak je farmáři nasypou do speciálních nádob s mléčnou esencí a opakovaně namáčejí. Následně čaj putuje do velkých bambusových košů, v nichž se intenzivně natřásá. Tím se lístky pomačkají a naruší, což spustí přirozenou oxidaci enzymů. V závislosti na sortě jsou ponechány tomuto chemickému procesu různě dlouho. Nejčastěji se Oolongy fermentují někde mezi 8-85 procenty. Na procentu fermentace je závislá výsledná barva, aroma i obsah kofeinu (tein).

Účinky čaje: povzbuzující efekt, zlepšují soustředění a pomáhají zvládat stresové situace. Díky velkému množství antioxidantů, minerálních látek, vitaminů a tříslovin je pití Milk Oolong výbornou prevencí proti kardiovaskulárním chorobám, některým typům rakoviny (prostaty, prsu, močových cest) i trávicím problémům. Dietáři ho mají rádi pro schopnost odbourávat tuky a vyplavovat je z těla ven. Konzumace Oolongu také čistí pleť a obnovuje její buňky, zároveň chrání pokožku před škodlivým UV zářením. Zapomenout nesmíme ani na snižování vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu.

Složení: 100% milk oolong

Pro mě to je zcela nová chuť, necítím tam ani mléko a ani ořechy, ale i tak za mě jedinečný a vynikající čaj, který můžu jen doporučit. Já jsem si ho navíc vychutnala při čtení napínavé detektivky, co více si přát při odpočinkovém večeru Usmívající se.

Husákův děda

9. března 2016 v 17:31 | Ráďa |  Knihy
Tak na tuto knihu jsem se opravdu těšila Úžasný. Dostala jsem ji k Vánocům a jako pravé Husákovo dítě jsem věděla, že to bude kniha, která oživí vzpomínky na mé krásné dětství, i když v ne zrovna ideální době.

Zde je anotace knihy: Generace prarodičů dnešních dospělých byla zvláštní tím, že její příslušníci postupně žili v několika státech a společenských zřízeních, aniž by vytáhli paty ze svého města. Bouřlivé zvraty dvacátého století se jim vryly do životů a daly vzniknout komickým i dramatickým příběhům, které jejich vnuci nadšeně hltali. A nové s nimi prožívali. Jak vypadalo dětství vedle jednoho takového dědy na rázovitém východočeském venkově? Vedle dědy přesvědčeného komunisty, který prošel nacistickým vězením a sabotoval invazi v roce 1968? Dětství kluka, kterého politika vůbec nezajímala, ale chtěl vědět, co se skrývá v té bedně s haknkrojcem v dílně pod ponkem. Známý propagátor internetu a renomovaný technologický publicista Patrick Zandl vzpomíná na svého dědu - a potažmo celou generaci Husákových prarodičů - s humorem i nostalgií. (Zdroj: http://www.dobre-knihy.cz/).

Čaj (nejen) o páté I.

6. března 2016 v 15:57 | Ráďa |  Potraviny
Minulý víkend jsem měla možnost u známých ochutnat několik čajů a musím se přiznat, že jsem už dlouho nic tak dobrého nepila. Čaje jsou internetového obchodu https://www.sypanycaj.eu/. Neváhala jsem a taky jsem si několik čajů objednala. Dodávka byla velmi rychlá, v úterý večer jsem čaje objednala a ve středu jsem si je vyzvedla na poště u té nejmilejší a nejochotnější pracovnice Nerozhodný.


Z mého talíře (krabičky) XXII.

3. března 2016 v 17:34 | Ráďa |  Potraviny
Po delší době opět pár fotek z mého jídelníčku Usmívající se.

Avokádo a jeho variace mám téměř denně. Tady avokádo s česnekem na slunečnicové housce: