Říjen 2016

Podzimní Mikulov

31. října 2016 v 19:25 | Ráďa |  Cestování
Letos jsme měli v říjnu štěstí, státní svátek připadl na pátek, takže jsme si mohli užívat prodloužený víkend. Já jsem si ho ještě prodloužila, protože jsem ve čtvrtek z práce odcházela už v 11 hod S vyplazeným jazykem. Cíl na ty 3,5 dne byl jasný - MIKULOV. Pro mě je Mikulov a okolní Pálava jedno z nejkrásnějších míst na světě, a to už mám něco "sjeto". A já mám navíc štěstí, že v Mikulově máme rodinnou chaloupku, takže nemusím řešit v podstatě nic (no, dobře, to topení se už konečně naučím ovládat, abychom první noc nemuseli spát v několika vrstvách oblečení pod dvěma peřinami a dvěma dekami Mrkající).

Mikulovu a Pálavě ještě věnuji několik článků, teď bych se s vámi ráda podělila o několik podzimních fotek. Počasí na prodloužený víkend neuvěřitelně vyšlo, přes den svítilo slunce, v noci trochu pršelo, k tomu bylo relativně teplo, takže jsme si výlety i procházky náležitě užili.

Vinice pod Svatým kopečkem začínají žloutnout:


Průvodcovské slasti a zvrat(k)y 3 – řidiči podruhé

30. října 2016 v 13:57 | Ráďa |  Průvodcovské slasti a zvrat(k)y
Tentokrát naštěstí z veselého řidičského soudku, ne jako v předchozím článku.

Když jsem si v pátek šla do cestovní kanceláře přebírat podklady k sobotnímu zájezdu, tak jsem při přečtení jména řidiče málem omdlela. Měla jsem sto chutí mrsknout papírama o zem, utéct co nejdál a tam se zahrabat. Ano, tušíte správně. Bylo to jméno dopravní společnosti a zároveň příjmení onoho řidiče, který mi v červenci hodně znepříjemnil zájezd.

Když jsem v sobotu ráno čekala na příjezd autobusu, tak moje nálada byla na bodu mrazu a na výlet jsem se vůbec netěšila. O to příjemnější bylo překvapení, když jsem za volantem přijíždějícího autobusu uviděla sympatického mladého řidiče. Během jízdy, která probíhala naprosto bez problémů, jsme si vesele povídali a z řeči vyplynulo, že se jedna o syna onoho …….

Zájezd vyšel organizačně skvěle a ještě jsem se velmi pobavila následujícím rozhovorem:

Řidič: "Vy jste taková šikovná průvodkyně, všechno hezky klape. Ne jako ta hrozná baba od vás (myšleno z naší cestovní kanceláře), která jela před několika týdny zájezd s mým otcem."

Já: "No, to jsem byla já!"


Györ

23. října 2016 v 8:30 | Ráďa |  Cestování
Průvodcování jednodenních lázeňských zájezdů se vyhýbám. Mě prostě tyto válecí výlety nebaví. Ano, jít si na pár hodin odpočinout do termálů po horské túře nebo po celodenním lyžování, to ano, ale válet se tam celý den? Ne, děkuji. Přesto jsem kývla na žádost mé oblíbené cestovní kanceláře a v sobotu brzy ráno ještě za tmy a v mlze jsme vyrazili do maďarského Györu.

Zdejší lázně byly otevřeny v roce 2003 a musím říct, že to jsou jedny z nejhezčích termálních lázní, které jsem navštívila (pravda, moc jich nebylo). Alkalická, hydrogen-uhličitanová, 67°C teplá voda s vyšším obsahem jódu tryská z hloubky země ze tří pramenů. Lázně disponují 3 termálními a 5 zážitkovými bazény - v těch najdete 2 tobogány a spoustu vodních atrakcí jako jsou proudové kanály, gejzíry, chrliče, jeskyně či vodopád. Díky vyššímu obsahu jódu a křemíku je voda vhodná pro léčení zánětů kloubů a svalů, ale také pro ženy se záněty ženských orgánů či pacienty se zánětem průdušek.

Györ, termální lázně

Kičadi

18. října 2016 v 18:44 | Ráďa |  Recepty
Kičadi jsem zkoušela před několika lety. Tehdy mě trápily zdravotní problémy a tělo potřebovalo pročistit. Dodnes si pamatuju ten příval energie, když jsem si "nařídila" pětidenní kičadi půst. V posledních dnech mě trošku trápil žaludek, tak jsem si onen zázračný pokrm opět připravila. Dávám si ho ke snídani a k večeři, k dopolední svačině mám ovoce a sušené švestky a oběd si s rozumem volím v práci.


Kičadi je pokladem indické kuchyně. Je to lehce stravitelné, detoxikační, vyživující a dodávající energii jídlo vhodné právě pro podzimní detoxikaci nebo zimní variantu oběda či večeře. Recept, který mi chutná, jsem našla zde http://slunecnyzivot.cz/

Z mého talíře (krabičky) XLII.

17. října 2016 v 19:41 | Ráďa |  Potraviny
Po více než týdnu jsem zde zpět s moji oblíbenou rubrikou. Ráno již vstávám za tmy, což se bohužel promítá do kvality fotek. A světlo nechybí jen jim.

Ranní stálice v podobě smoothie, nejen nevábná fotka, ale také nevábná barva. Každopádně chuť skvělá. Toto je z banánu, ostružin a špenátu:


Vzpomínky na léto, toto jsou pravděpodobně jedny z posledních čertvých malin a borůvek. Začínají být pekelně drahé a mě čeká přechod na mraženou variantu:


Slané muffiny k pozdní sobotní snídani. Tentokrát z vajíček, sýru, špenátu, jarní cibulky, pišty a chia slizu. K nim salát z řepy a balkánského sýru:


A jedna domácí obědová v podobě špenátového rizota a rajčatového salátu:


V obchodním centru (kam strašně nerada chodím) byla akce - víkend s asijskou kuchyní. U jednoho stánku mě zaujalo dvouchodové menu v podobě zeleninového salátu s tenkými rýžovými nudlemi a "jakési" kuře s rýží. Jelikož rýže došla, tak jsem ke kuřecímu dostala široké rýžové nudle. Málem jsem čekání na menu vzdala. Ve frontě jsem sice byla třetí, ale tak neorganizovaný tým jsem fakt dlouho neviděla. Pletli se jeden přes druhého, nejprve chyběly plastové misky, pak došla rýže, pak nemohli najít plastové lžičky, potravinovou folii, kterou balili jídlo s sebou, trhali rukou ... atd. Fakt děs běs. Ale musím říct, že oba chody byly velmi chutné:


A máme tu "dýňobraní". Tentokrát jsem dala na radu odborníků a dýni jsem pekla, nikoli vařila. Prý má potom polévka lepší chuť. Nebyla špatná, ale přišla mi více sladká. Pro příště zůstanu u vařené varianty a bez připálených dýňových semínek:


Zbylo mi dýňové pyré, tak jsem zkusila dýňové rizoto. A musím říct, že vůbec nebylo špatné (samochvála smrdí S vyplazeným jazykem):


A jak to dopadne, když v sobotu jedu k mé dobré známé na návštěvu? Vracím se do doby mých vysokoškolských studií, kdy jsem v neděli od maminky odjížděla s taškou plnou jídla, abych v tom velkoměstě za týden neumřela hlady:


Lískáčů jsou neuvěřitelná 4 kg:


Cukety mám moc ráda, určitě je udělám pečené a taky zkusím nějakou sladkou variantu. A na špagetovou dýni se už moc těším:


DOBROU CHUŤ !!!

CICLOVIA ALPE ADRIA RADWEG aneb ze Salzburgu na Jadran – 2. etapa

16. října 2016 v 9:28 | Ráďa |  Cestování
Neděle, 25. září - 68 km

PFARRWERFEN - SANKT JOHAN - LIECHTENSTEINKLAMM - SCHWARZACH - BAD GASTEIN

Po první etapě se nám spalo skvěle. Snídani jsme si domluvili na 7. hodinu ranní a paní majitelka nám ji naservírovala přímo na pokoj. A že byla luxusní.

Pfarrwerfen, snídaně v Haus Silvia

V rychlosti nakoukneme přes prosklené dveře do moderní kaple, která se nachází hned u Haus Silvia. Je to krásná stavba.
Krátce před osmou nasedáme na kola a čeká nás krásný 7 km sjezd.


Pfarrwerfen, kaple

Ano, sjíždíme kopec, který jsme včera při tlačení proklínali. Nahoru to trvalo 2 hodiny, dolů jsme ho sjeli za 7 minut (jaká nespravedlnost). Před námi je nejtěžší etapa. Jednak vzdálenostně nepatří zrovna k nejkratším, a navíc sjedeme do výšky cca 550 m n. m. a náš cíl, Bad Gastein, leží ve výšce 1040 m n. m. Opět jedeme po břehu řeky Salzach a opět mírně stoupáme. Ráno je u řeky chladno, ale slunce bojující s mlhou nám dává na vědomí, že se dnes opět spálíme.

Pfarrwerfen, pohled do údolí řeky Salzach

CICLOVIA ALPE ADRIA RADWEG aneb ze Salzburgu na Jadran – 1. etapa

15. října 2016 v 19:43 | Ráďa |  Cestování
Sobota, 24. září - 56 km

SALZBURG - HALLEIN - GOLLINGER WASSERFALL - WERFEN - PFARRWERFEN

Do Salzburgu jsme dorazili vlakem v pátek po osmé hodině večerní. Z nádraží na hotel (Hotel Jufa) jsme to měli jen kousek a kousek to bylo i z hotelu do centra města. A my jsme navíc měli výhodu, že jsme se pohybovali na kole, což je podstatně rychlejší než pěšky a v případě centra města jednodušší než MHD. Ubytovali jsme se a ještě jsme vyrazili na večerní prohlídku města.

Večerní salzburgský hrad

V samotném centru Salzburgu se konaly dožínkové slavnosti, takže město bylo plné lidí, opilců, stánků, kolotočů (prostě přesně všechno to, co bytostně nesnáším). Tak jsme se centrem jen propletli a vrátili jsme se zpět na hotel.

Salzburg, večer v centru města

CICLOVIA ALPE ADRIA RADWEG aneb ze Salzburgu na Jadran – úvod

11. října 2016 v 22:07 | Ráďa |  Cestování
Ciclovia Alpe Adria Radweg spojuje rakouský Salzburg a italské Grado, které leží na břehu Jadranského moře.

Jadran Úžasný

Inspiraci na tuto dovolenou jsem našla na těchto stránkách. Sem, k paní Alence, chodím čerpat inspiraci poměrně často a její loňská dovolená na této cyklotrase mě opravdu zaujala. Takže veliký dík patří právě paní Alence, a to nejen za inspiraci, ale i za cenné rady a postřehy z cesty.

Alpy

Už to skoro vypadalo, že nám po letním Islandu nezůstane dovolená, ale v posledním zářijovém týdnu byl státní svátek, já jsem si mohla vybrat jeden den náhradního volna, takže jsem na desetidenní cestu potřebovala pouhé 3 dny dovolené.

Z mého talíře (krabičky) XLI.

5. října 2016 v 19:54 | Ráďa |  Potraviny
A po úžasné dovolené, mimochodem to byla jedna z nejhezčích dovolených vůbec (report bude Úžasný), jsem zde s moji oblíbenou rubrikou. Tentokrát je součástí jídelních fotek i Los Cestovič, který mě doprovází na všech mojich cestách.

Cestou do Salzburgu jsme měli ve Vídni na přestup 2,5 hod, tak jsme vyrazili do zámku Belveder, který se nachází nedaleko vídeňského hlavního nádraží. Bylo krásné slunečné odpoledne, prošli jsme si zahrady a skončili jsme v zámecké kavárně. A co jiného si dát ve Vídni ke kávě než štrúdl Mrkající. Bohužel musím konstatovat, že toto byl nejhorší štrúdl, který jsem v posledních dvou stoletích jedla Nerozhodný.


Naštěstí všechny další, které jsem si během dovolené dopřávala, byly vynikající a tento v centru Villachu s poctivou šlehačkou byl vynikající s hvězdičkou: