Březen 2017

První jarní den – na skok (nejen) ve Vídni

25. března 2017 v 15:38 | Ráďa |  Cestování
Máme tady jaro, mé oblíbené roční období (to říkám o všech, já vím) a tak jsme se rozhodli tento "významný" den oslavit nepracovně výletem do mojí oblíbené Vídně. Vzhledem k programu jsme tentokrát jeli autem. A jelikož moje Alfa nenabíjí žádná elektronická zařízení, tak jsem se po několika možných i nemožných kombinacích jak/kterou/kdy/proč použít navigaci, rozhodla, že to bude jako za starých (dobrých) časů. Prostě použijeme mozek a mapu, tu teda trošku více.

V úterý ráno vyrazili do Vídně. Naše první zastávka bylo kousek pod Vídní. I když byla zrovna ranní špička, jeli jsme poměrně plynule a bez zásadního zdržení. Našim prvním cílem byla jezerní jeskyně Seegrotte.


Z mého talíře (krabičky) LII.

18. března 2017 v 14:33 | Ráďa |  Potraviny
Fotek mých jídel se nasbíralo za více než měsíc opravdu hodně, takže je zde další článek z mé oblíbené jídelní rubriky. Ne, nezapomínám, že toto je převážně cestovatelský blog Smějící se.

Začnu snídaněmi, a to zdravě i nezdravě.

Dýňové lívance. Skvělé, jednoduché, jen ve špatném světle naprosto nefotogenické. Zde s bílým jogurtem a bobulemi:


Snídaňová zdravá kokosová bábovka. Základní recept jsem vkládala již zde, jen jsem mák nahradila kokosem:


A přejděme k těm méně zdravým variantám. Crossiant s marmeládou si dopřeju opravdu jen občas. Tento druh pečiva mě moc nebere, jedině když je úplně čerstvý:


A opět variace zdravé banánové bábovky (základní recept zde). Trošku jsem si pohrála se surovinama, proto jsem musela použít formičky menší než je bábovková forma. A tak vznikla kokosová, maková a bobulová varianta.


Po dlouhé době něco z edice "Když vaří/peče Pán". A výsledek stál opravdu za to. Kynutý koláč s ostružinami, mákem s višněmi, hruškami a moruškami. Hodnocení 11/10 Smějící se.


A takto to vypadá, když chcete z nezdravého koláče udělat (na oko) zdravější variantu.


A když už jsme u toho sladkého, tak nesmím zapomenout na extrémně vynikající (a taky extrémně drahý) raw datlový dortík, fakt pecka z My Food.


Ježíšek mi donesl nějaké peníze a já jsem se rozhodla je investovat do "pomalého hrnce". Doposud jsem v něm připravovala cca 10 jídel a nemůžu ten "zázrak" vynachválit. Rozhodně mu věnuju samostatný článek. Zde je vynikající silný hovězí vývar se zeleninou a nudlemi.


Další pokrm z pomalého hrnce - králík s pyré z kořenové zeleniny.


Hovězí na hříbkách (z pomalého hrnce, samozřejmě).


Vepřové se sušenými rajčaty z pomalého hrnce.


Losos s petrželovým pyré (to teda bylo neskutečně hnusné) z pomalého hrnce a špenát na česneku.


Opusťme pomalý hrnec a vraťme se ke klasickému vaření. Tortily si připravuju většinou na cesty, ale po dlouhé době jsem na ně dostala chuť i doma. Tato je s kuřecím masem a zeleninou.


A zelenina nesmí v mém jídelníčku chybět ani v zimě. Zde je ledový salát se sušenými rajčaty a olivami.


A na závěr jedna salátová variace z tohoto týdne. Polníček a rajčata s olivami, vejcem a šunkou.


DOBROU CHUŤ Usmívající se !!!

Z mého talíře (krabičky) LI.

12. března 2017 v 12:41 | Ráďa |  Potraviny
Tentokrát bych vám ráda v této rubrice představila několik nových potravin, které jsem vyzkoušela.

Agávový sirup není sice pro mě novinkou, ale kupovala jsem po hodně dlouhé době. Teď jsem už dospotřebovala javorový sirup, tak jsem se rozhodla pro změnu. Používám ho především do různých moučníků místo cukru.


Přečteno v lednu a v únoru

7. března 2017 v 20:38 | Ráďa |  Knihy
Původně jsem měla připravený report za leden, ale psala jsem zde hlavně o Kilimanjaru a únor utekl jako voda, takže píšu jeden knižní článek za leden i za únor.

MUSLIMSKÉ PEKLO (Iva Karlíková)

"A zase a zase. Ty holky jsou prostě nepoučitelné ....". Tak přesně toto mě napadlo, když jsem knihu dočetla. Ano, počátek jako z románu Rosamundy P. (nechtějte vědět, jak její příjmení vyslovuje můj kolega), oddaný, galantní, milující muž s nádhernýma čokoládovýma očima. Ten se ovšem po svatbě/po narození dcery radikálně změní a stane se dominantním samcem (a Aláh stojí při něm). Ano, řeč je o lásce k muslimovi.

Jedná se o skutečný příběh Češky Ivy, která krátce po revoluci odjela pracovat do Německa. Tam poznala "Pana Úžasného" Senada, který pocházel z Bosny. Až moc pozdě poznala, že Senad pochází z prostředí, kde se se ženou zachází jako s kusem hadru. Asi nejhorší bylo, když Senádův otec rozhodl, že se jeho syn jako první vrátí do válkou zničené Bosny a připraví tam podmínky pro návrat celé rozvětvené rodiny, která zatím zůstane v Německu. A tak se Iva a jejich dcera spolu s ne zrovna pracovitým Senádem přestěhovali do Bosny. Čas plynul a v závěru mi Ivin příběh připomínal příběh "Bez dcerky neodejdu". I Iva měla při útěku neskutečné štěstí. Nakonec vše zvládla, i když měla i koplikace po návratu do Česka - únos dcerky manželovou rodinou, násilné útoky manžela a hlavně (a to opravdu nechápu) zradu vlastního otce. A jen taková perlička, Iva se nakonec na nějakou dobu do Bosny vrátila, ovšem jen pracovně jako tlumočnice českých jednotek SFOR.

CAREVNY JDOU NA KILIMANJARO - závěr

3. března 2017 v 16:27 | Ráďa |  Cestování
Je za námi 8 úžasných dnů, během kterých jsme vyšli na nejvyšší horu Afriky a také na nejvyšší samostatně stojící horu světa. Ušli jsme více než 60 km, vystoupali jsme více než 4200 výškových metrů a sestoupali stejný počet. Byly chvíle, kdy jsem si byla jistá, že se na vrchol nikdy nedostanu, vlastně až do poslední chvíle jsem v to jen tajně doufala, přišlo mi to neskutečné.


Když se téměř po dvou měsících ohlédnu zpět, tak i teď můžu konstatovat, že se žádná euforie nedostavila. Čekala jsem několikanásobně větší radost, než když například jsem v roce 2012 vyšla na Rysy, což je doposud můj nejvyšší tatranský vrchol nebo když jsem vylezla v roce 2014 v Pyrenejích na svou první třítisícovku. To bylo radosti. Tady jsem necítila nic. Ale asi to bylo tou únavou a nadmořskou výškou, která mi přinesla další výškovou nemoc.