První jarní den – na skok (nejen) ve Vídni

25. března 2017 v 15:38 | Ráďa |  Cestování
Máme tady jaro, mé oblíbené roční období (to říkám o všech, já vím) a tak jsme se rozhodli tento "významný" den oslavit nepracovně výletem do mojí oblíbené Vídně. Vzhledem k programu jsme tentokrát jeli autem. A jelikož moje Alfa nenabíjí žádná elektronická zařízení, tak jsem se po několika možných i nemožných kombinacích jak/kterou/kdy/proč použít navigaci, rozhodla, že to bude jako za starých (dobrých) časů. Prostě použijeme mozek a mapu, tu teda trošku více.

V úterý ráno vyrazili do Vídně. Naše první zastávka bylo kousek pod Vídní. I když byla zrovna ranní špička, jeli jsme poměrně plynule a bez zásadního zdržení. Našim prvním cílem byla jezerní jeskyně Seegrotte.



Jezerní jeskyně Seegrotte se nachází necelých 30 km JZ od centra Vídně v městečku Hinterbrühl. V dolu se od roku 1848 těžil sádrovec. K zaplavení spodního patra dolu došlo v roce 1912 během odstřelu skály, kdy sem z podzemního pramene nateklo okolo 20 milionů litrů vody. Zaplaveno bylo 6200 m². Po této nehodě byl důl na dlouhou dobu uzavřen. Ve 30. letech 20. století důl znovuobjevil mezinárodní tým speleologů, kteří se zasadili o jeho zpřístupnění veřejnosti.

Podzemní jezero

Během 2. světové války byl důl zabaven německou armádou. Továrna Heinkel využívala dlouhých chodeb k výrobě letadel, protože podzemní prostory zaručovaly spolehlivou ochranu před bombardováním. Na konci války byla továrna zničena sedmi bombami. Po válce se důl Seegrotte opět otevřel turistům.

Loď (jen rekvizita), která byla použitá v Seegrotte pro natáčení Tří mušketýrů

My jsme k Seegrotte přijeli krátce po 9. hodině a nejbližší prohlídka byla v 9:30. Na prohlídce (11 EUR/os) jsme byli sami, žádní další turisté na místě nebyli. Bohužel průvodce měl hodně nesrozumitelnou angličtinu a na pomoc si vzal audio-průvodce v češtině. Takže jsme se na každém stanovišti zastavili, průvodce pustil "paní z rádia" a ta nám řekla základní informace. Bylo to dost divné, strašně neosobní. Ani slovo navíc. Na závěr prohlídky je plavba po jezeře a ta byla opravdu moc hezká. Ovšem průvodce prohlídku docela odbyl, byli jsme hotoví za 25 minut, i když podle internetu je doba prohlídky cca 45 minut. Ale o spropitné si nezapomněl říct (a žádné nedostal).

Seegrotte

Naší další zastávkou byl hrad Liechtenstein. Hrad ve tvaru obranné věže s kaplí postavil kolem roku 1135 Hugo Liechtenstein. Byl součástí ochranné linie proti nepřátelům, kteří se tehdy očekávali z východu (Maďaři). Liechtenstein byl několikrát mezi 13. a 15. stoletím rozšiřován. Materiál na stavbu se získával ze starobylého římského kamenolomu u obce Sankt Margarethen in Burgenland. Pravděpodobně dle tohoto typicky světlého kamene je hrad pojmenován.

Hrad Liechtenstein

Hrad byl poprvé poškozen roku 1480 Turky. Podruhé, a vážněji, zase tureckými vojsky během prvního obléhání Vídně (1529). V neklidných dobách následných tureckých vpádů do rakouských zemí sloužil hrad jako útočiště pro obyvatele okolních vsí a jako záložní pevnost. Při druhém tureckém obléhání Vídně (1683) byl však hrad nadobro zničen a zůstaly jen ruiny. Teprve po roce 1807 Johann I. z Lichtenštejna hrad znovu postavil; v druhé polovině 19. století jej v tom následoval vnuk Johann II. z Lichtenštejna, který pevnost podstatně přestavěl. My jsme se prošli krásným parkem pod hradem, sluníčko o sobě opravdu dávalo znát a vzduch krásně voněl jarem.

A nastal čas vydat se do Vídně samotné. Parkování jsme zvolili na P + R na Aderklaaer Strasse (3,40 EUR/24 hod) a metrem (U1) jsme se vydali do centra. Jelikož bylo poledne, naše první kroky vedly do tržnice Naschmarkt.


Je to nejznámější vídeňský trh a jsem si naprosto jistá, že každý zde najde to své. Jsou zde snad všechny typy restaurací a bister, na které si jen vzpomenete. Rakouská, ruská, španělská, italská, francouzská, indická, čínská, vietnamská …. rybí a mořskoplodová, řízková, nudlová, rýžová, pirohová, pizzová, falafelová nebo kepabová.


No a k těmto všem lákadlům ještě patří prodejní stánky s čerstvým ovocem a zeleninou (našla jsem zde i opravdu exotické druhy), olivami, nakládanými papričkami, lilky, zelnými listy, v podstatě se vším, co se jen naložit dá, stánky s nespočetnými druhy humusu (ne, nejedná se o tu úrodnou zeminu z odumřelých organických látek), čerstvých raviol, masa, ryb, mořských plodů a koření. A že je na co koukat.




My jsme se neskutečně dlouho rozhodovali, co si dáme na oběd (dali bychom si úplně vše), nakonec jsme si vybrali indické bistro a rozhodně jsme nelitovali. Vynikající jídlo spojené s posezením venku na jarním slunci prostě jen umocnilo oslavu prvního jarního dne.


A pak už hurá do města. Svezli jsme se metrem ke Stephansdomu a odsud jsme se přesunuli k naší oblíbené cukrárně Demel (o ní jsem psala již zde). Během turistické sezóny se zde na místa čekají dlouhé fronty. Tentokrát tam bylo překvapivě málo lidí, tedy krátké fronty se stály, ale my jsme využili volného stolku na zahrádce před cukrárnou. A tak se i my řadíme mezi ty, kteří si v Demelovi dali kávu a zákusek (hééééč a áááách … teď zpět na zem).



No a před námi už byla jen pohodová cesta domů. Byl to moc příjemný výlet do jednoho z mých oblíbených měst, vlastně bych sem mohla jezdit pořád! Ovšem teď si musím počkat až do Velikonoc Smějící se.

Zdroje:



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 werka13 werka13 | E-mail | Web | 26. března 2017 v 19:16 | Reagovat

Hezký výlet jste si udělali. Moc se mi líbí ten zámek, ale i ty zákusky :-D . A ty fotky z trhu a jeskyně jsou taky zajímavé. Já ve Vídni nikdy nebyla (když nepočítám několik průjezdů cestou odněkud nebo někam)

2 Ráďa (autorka blogu) Ráďa (autorka blogu) | Web | 27. března 2017 v 19:51 | Reagovat

Veverko, určitě se do Vídně musíte vydat ;-)

3 Veronika Veronika | E-mail | Web | 30. března 2017 v 13:04 | Reagovat

Moc hezký výlet.:-) Vůbec jsem nevěděla, že je nedaleko Vídně takový krásný hrad a jeskyně. Díky za rozšíření obzorů!

Já jsem byla ve Vídni s mamkou před dvěma lety, ale stihly jsme jen památky, které jsou přímo ve městě.
Když jsme tenkrát do Vídně přijely, byly jsme strašně unavené z cesty(tenkrát jsem cestovala vlakem z Hradce do Prahy, kde jsme měly mít s mamkou sraz a zabookovaný autobus do Vídně. Jenže ten můj vlak z Hradce srazil člověka, nabral asi tříhodinové zpoždění a nám kvůli tomu ujel ten autobus do Vídně. Bylo to zrovna před Vánoci, takže byly všechny další spoje vyprodané. Nakonec jsme cestovaly předraženou Vindobonou, protože to byla jediná možnost, jak se do Vídně dostat a celý výlet se nám rušit nechtělo..)
Krátce po našem příjezdu do Vídně jsem si koupila svetr. Byl to takový ten "kup", když něco vidíš ve výloze a strašně moc se do toho zamiluješ. Měla jsem radost, byla to malá útěcha po té nepříjemné cestě.
Se svetrem v tašce jsme si s mamkou prohlížely památky a dorazily až na Naschmarkt, kde jsme měly v plánu oběd. Byla jsem tam ve svém živlu, úplně mě z těch dobrot přecházel zrak. Daly jsme si tam výbornou bujabézu.
Z Naschmarktu jsme po jídle pokračovaly dál do města. Později jsme zjistily, že jsem někde ztratila tu tašku se svetrem. Rozbrečela jsem se a říkala jsem si, že nám tenhle výlet asi nebyl souzen - nejdřív ta šílená cesta a teď tohle.
Nakonec jsme se s mamkou rozhodly, vrátit se na Naschmarkt do té hospody, kde jsme jedly polévku a podívat, se, zdali tam nezůstal.
Když mě viděl číšník z té restaurace, jak mám celé rozmazané oči, začal se smát a vytáhl z podpultu tašku s mým svetrem. Prý jsme ho tam zapomněli a on čekal, jestli se vrátíme.
Jako poděkování jsme mu s mamkou koupili skleničku Prosecca a všichni jsme si přiťukli na veselé Vánoce. Pak jsme si s mamkou řekly, že tímto jsme si už naší smůlu vybraly a odteďka si prostě Vídeň užijeme! Jak jsme řekly, tak jsme taky udělaly- další smolný zážitek se nám už nestal, víkend byl nakonec perfektní a dodneška, když nosím ten svetr, mám aspoň na co vzpomínat.:))

4 Ráďa (autorka blogu) Ráďa (autorka blogu) | Web | 31. března 2017 v 16:46 | Reagovat

Verčo, moc děkuji za hezký a dobrodružný komentář. A doufám, že si teď budeš Vídeň užívat jen bez komplikací. Další report dostaneš po velikonocích, já bych tam totiž jezdila pořád :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama