Silvestrovské degustační menu v Tanzenbergu

6. ledna 2018 v 22:10 | Ráďa |  Radosti
Silvestr byl pro mě dlouhá léta strašák. Nikdy jsem neměla tento den ráda. Povinně se bavit, jíst a pít tak, aby mi 1. ledna bylo špatně a já strávila celý den regenerací? Ne, děkuji.

V posledních x-letech jsem trávila Silvestr v Africe. Ano, většinou jsme si vzpomněli, že je konec roku, ale nijak jsme to neřešili. V Etiopii jsme se přemáhali, abychom vydrželi do půlnoci, kdy jsme si připili neskutečně hnusným vínem, a jít spát bylo pro nás vysvobozením. V Tanzánii v národním parku Ngorongoro byla v silvestrovský večer taková zima, že jsme dojedli silvestrovské menu a dopili lahodné africké víno a už v 9 hod večer zalezli do spacáku. V roce 2016 jsem trávila Silvestr opět ve spacáku, tentokrát na Kilimanjaru v předposledním výškovém táboře. Opět jsme to "zapíchli" kolem deváté hodiny večerní a samozřejmě bez alkoholu.

Letos nebyla Afrika a byl Silvestr (strašák jeden). Naštěstí i má drahá polovička nemá ráda bujaré oslavy a pitky. Povánoční a novoroční období jsme trávili na Pálavě a na Silvestra jsem nám zamluvila stůl na oběd ve vyhlášené mikulovské restauraci Tanzenberg. Tato restaurace je spojena se jménem slovenského kuchaře Marcela Ihnačáka.

Už samotné prostory restaurace nás nadchly.



A menu? Zvolili jsme nakonec pěti-chodové židovské degustační menu a řeknu vám, nikdy více. V dobrém slova smyslu. Porce byly tak veliké, že jsme byli syti již po polévce. Takže rozhodně doporučuji zvolit menu tříchodové. A pokud jste v Mikulově jen na víkend a v restauraci jen na jeden oběd, tak si vezměte pětichodové menu jen jedno, najíte se oba.


Po příchodu nás milá obsluha usadila ke stolu a přišel na řadu první chod. Drůbeží paštika.


Byla vynikající, jemná, konzistence optimální a já jsem se olizovala až za ušima.

Následovala polévka. Vývar byl silný, nudle i zelenina al dente. Kuřecí maso natrháno na veliké kusy, rozhodně ne na jedno sousto, jíst ho lžící nebylo úplně jednoduché. Polévka chuťově v pořádku, ale nevidím důvod se sem za ní vracet. Prostě průměr.


A pak šly a řadu hlavní chody. V rámci degustačního menu jsme měli každý dva. Začali jsme společně taštičkou plněnou kachním masem s bílým zelím a povidlovou omáčkou. Zelí bylo červené, ale na barvě nesejde. Taštička z listového těsta byla křupavá. První sousta suchého listového těsta v kombinaci s povidly zajímavá, tak trochu dezert. Ale když jsme se dopracovali ke kachnímu masu, tak chutě byly opravdu vynikající. Oba jsme se shodli, že taštička byla chuťově výborná, ale nebylo to opět jídlo, za kterým bychom se vraceli.


Další chody jsme měli odlišné. Já jsem si dala kapra po židovsku - kapra na bílém víně s pečeným česnekem, cibulí a šťouchanými brambory. Kapr obecně není chuťově moc dobrá ryba a tato i přes skvělou přípravu zrovna moc dobrá nebyla. Filet byl podle mě z velkého kapra, byl tučný a ani bílé víno nepřebilo takovou tu typickou chuť kapřího masa. Ale "šťouchačky" byly vynikající.


Můj drahý si jako druhý chod dal šábesový šoulet - kroupy s kachním masem, fazolemi a kyselými okurkami. A řeknu vám, že to byla neskutečná delikatesa. (Příště si tam zajdeme jen na šoulet). Jak nemám kroupy ráda, tak mě Marcel již podruhé (poprvé ve svém retro menu v protiatomovém krytu) přesvědčil, že i kroupy se dají chutně připravit. Toto jídlo bylo asi nejlepší z celého menu.


Po všech těch chodech jsme byli úplně plní. Dopřáli jsme si k jídlu vynikající místní víno a i obsluha byla shovívavá a se servírováním dezertu chvilku počkala.


Když nám přinesli povidlové taštičky s rozpuštěným máslem, sypané mákem a práškovým cukrem, takž už od pohledu bylo jasné, že to bude další jídelní pecka. A teda byla. Na sladké moc nejsem, ale tento dezert jsem si vychutnala do posledního zrnka máku. Dala bych si ho znovu.


Podtrženo, sečteno: byl to skvělý gurmánský zážitek. Rozhodně nejlepším jídlem byl šoulet, v těsném závěsu za ním povidlové taštičky a drůbeží paštika. Taštička plněná kachním masem a vývar nezklamaly, ale jak jsem již psala, za těmito jídly bych se nevracela. A kapr byl z mého pohledu docela propadák. Každopádně hodnotím tuto degustaci jako moc povedenou a do Tanzenbergu se určitě vrátíme.

PS: Tento silvestrovský oběd nás tak zasytil, že jsme ten den až do půlnoci vůbec nic nejedli S vyplazeným jazykem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 werka13 werka13 | E-mail | Web | 7. ledna 2018 v 13:19 | Reagovat

Vidím, že máš k silvestrovskému bujarému veseli podobný poměr jako já :-P .
My si letos vyjeli na krátký výlet a večer jsme tradičně trávili s moji mámou. Děláme to tak od té doby, co umřel táta, aby máma nebyla poslední den v  roce sama. Letos jsme ještě před půlnocí pozvali sousedku, které po Vánocích odvezli manžela do nemocnice a byla by taky sama... Po půlnoci jsme dovedli mámu domů a zalehli.
Vaše degustační menu vypadá hodně zajímavě, dala bych si taky říci. Ale musím říci, že na degustační menu mi ty porce přijdou zbytečně velké.
Hezký den

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama