Dubnové knižní ohlédnutí

11. května 2018 v 19:59 | Ráďa |  Knihy
Tímto knižním článkem přeruším sérii japonských článků. Jsem trošku ve skluzu. Námětů na články, teď zejména ty cestovatelské se mi díky dvěma prodlouženým svátečním víkendům nakupily. Ale slibuji, že je co nejdříve zpracuji, protože všechny cesty se neskutečně povedly.

Ale zpět k dubnovým knihám, kterých díky cestování po Japonsku není moc jako v předešlých měsících. A také mám pocit, že výběr se mi zrovna moc nepovedl.

Jean Sassonová - PRINCEZNA SULTANA A JEJÍ DCERY

Jedná se již o druhý díl příběhů ze života mocné arabské rodiny As-Saudů a opět zakoupení za pár peněz v Levných knihách. Kniha nám umožňuje nahlédnout pod pokličku života muslimských žen poukazujíc na jejich týrání jejich nejbližšími, tedy muži. Toto vše se děje s odvoláváním se na náboženství. Přestože princezna Sultana sama sebe staví do role ženy bojující za změnu postavení žen v této společnosti, myslím si, že její šance jsou nulové. Zažité tradice praktikované po několik století a obrovský vliv náboženství žádnou zněnu prostě nedovolí.



Kniha se nečetla špatně, jednotlivé kapitoly představují osudy členů Sultaniny rodiny nebo jejich známých. Ale rozhodně to není takový trhák, že bych se sháněla po prvním dílu knihy. Prostě kniha, kterou jsem bez jakýchkoli výčitek na dovolené nechala, aby mi při zpáteční cestě nezabírala v kufru místo.

Leon Leyson - CHLAPEC NA DŘEVĚNÉ BEDNĚ

Příběh knihy popisuje osudy malého židovského chlapce Leiba, který žije se svou rodinou v Krakově. Když je Leibovi 10 let, rozpoutá se druhá světová válka a s ní začne nemilosrdné pronásledování židů. Leibova rodina se nedobrovolně stěhuje do krakovského Ghetta. Židé zažívají šikanu, ponižování a sadismus nacistů, přežívají pouze s minimem jídla v hrozných podmínkách. A díky štěstí a hlavně pracovním schopnostem Leibova otce se rodina dostane pod ochranná křídla Oskara Schindlera, který nakonec zachrání život nejen malému Leibovi, ale i jeho matce, otci a dvěma ze čtyř sourozenců.


Autorem knihy je Leon Leyson a není to nikdo jiný než malý Leib (Lejzon). Autorova rodina se po válce přestěhovala do Ameriky a Leib si změnil jméno. Kniha popisuje jak, nevinné dítě vnímá krutosti a zlo, které Židům druhá světová válka přinesla. Kniha mě zaujala, na podobné téma jsem v poslední době několik knih četla a nikdy se nepřestanu divit, jaké zlo je schopen páchat člověk na člověku. Určitě doporučuji k přečtení.

Julia Franck - ZÁDY K SOBĚ

Knihu jsem si koupila v Levných knihách na základě následující anotace: "Další naléhavý psychologický román držitelky prestižní Německé knižní ceny. Východní Berlín a okolí ve druhé polovině padesátých a v první polovině šedesátých let minulého století. Násilně prosazovaná socialistická ideologie a její praktické důsledky, zejména stavba proslulé berlínské zdi uzavírající cestu na Západ, neblaze ovlivňují osudy dvou dorůstajících dětí a později mladých lidí. Ella a její o rok mladší bratr Thomas žijí s matkou, která má zájem pouze o svou práci - je sochařka - a o ideje socialismu. Děti jsou pro svobodnou matku jen jakási přítěž a zároveň hromosvod. Ella a Thomas jsou jako děti jeden druhému oporou, i když Thomas podléhá dominantnější Elle a na rozdíl od ní miluje krkavčí matku. Zády k zádům sedávají někdy sourozenci, když Ella vypráví smyšlené historky. Zády k zádům znamená ovšem nejen oporu, ale také rozdílný pohled na svět, rozdílné směřování, rozdílné cíle. Ella se ve své nevyrovnanosti utíká do hysterie a bezcitnosti, zvláště poté, co je zneužita agentem státní bezpečnosti, Thomas se naopak uzavírá do svého nitra, tiše trpí a miluje a cíleně směřuje k dobrovolné smrti. Protest proti nelidsky chladné matce a heslům její ideologie se tak promítá do slovních projevů jejích dětí - Ella si z bezradnosti vymýšlí slova, která mají znít jako čarodějné formule, zaklínající i uzdravující, Thomas píše básně, v nichž se soustřeďuje na tematické okruhy strachu a smrti. Básnické pokusy, které provázejí text a dokumentují vnitřní stav mladíka, jsou doslovně citované autentické pokusy autorčina strýce, který jako mladý muž v roce 1962 spáchal sebevraždu". (Zdroj: https://www.databazeknih.cz/).


Do knihy jsem se snažila začíst několikrát. Text mi přišel zmatený, děj mě nebavil, zejména v prvních kapitolách se mi pletly postavy. V tomto případě se přiznám, že jsem knihu nedočetla a už ji ani nedočtu. Na letišti jsem ji hodila do koše, i když se to nedělá.

Filip Springer - MIEDZIANKA - PŘÍBĚH ZÁNIKU

Moje druhá "absyntovka" (kniha z nakladatelství Absynt), moc jsem se na tuto knihu těšila hlavně poté, co se mi moc líbilo jejich zpracování osudů lidí zasažených válkou v bývalé Jugoslávii (Wojciech Tochman - JAKO BYS JEDLA KÁMEN). Kniha, která se dostala do finálního výběru nejprestižnější polské literární ceny Niké.


Po přečtení anotace jsem si byla jistá, že to bude trhák. No, nevím. Jednotlivé reportáže nebo fakta z historie fajn, ale pokud z toho má být dobrá kniha, tak nestačí je jen naházet do kapitol. Některé informace se opakovaly vícekrát, nešťastné mi přišlo používání polských zdrobnělin jmen, které se o českých liší a někdo může oficiální jméno a zdrobnělinu vnímat jako jména dvou odlišných osob a pod. Za mě zklamání, k dočtení jsem se nutila. Škoda, protože téma to je opravdu skvělé, chtělo by to lepší zpracování.

VESELÉ KVĚTNOVÉ ČTENÍ Usmívající se !!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 werka13 werka13 | E-mail | Web | 11. května 2018 v 21:30 | Reagovat

Ty máš docela v oblibě příběh muslimských žen, že? Pár už ti jich tady knižním ohlédnutím prošlo... Já se teď chystám na Arabskou ženu a Arabskou dceru. Máma obě dostala k narozeninám, tak až je dočte...
Já jsem spíš na detektivky, takže naše přečtené se dost míjejí :-) . Aktuálně ale louskám  pátý díl Husitské epopeje od Vodnrušky.
A díky za čaje - udělaly mi radost.  A těším se článek o výletu do Barcelony ...

2 werka13 werka13 | E-mail | Web | 11. května 2018 v 21:33 | Reagovat

Ty máš docela v oblibě příběh muslimských žen, že? Pár už ti jich tady knižním ohlédnutím prošlo... Já se teď chystám na Arabskou ženu a Arabskou dceru. Máma obě dostala k narozeninám, tak až je dočte...
Já jsem spíš na detektivky, takže naše přečtené se dost míjejí :-) Tentokrát mne zaujal jen Chlapec na dřevěné bedně, i když nevím, jestli by to téma nebylo na mne moc depresivní. Dřív jsem knížky s tematikou okupace, druhé světové války ap. četla docela dost, ale na stará kolena mi nějak hrůzné věci, o kterých vím, že byly realitou, nedělají dobře.  
A díky za čaje - udělaly mi radost.  A těším se článek o výletu do Barcelony ...

3 Ráďa (autorka blogu) Ráďa (autorka blogu) | E-mail | 12. května 2018 v 22:20 | Reagovat

[2]: Veverko, ne že bych se o tématiku muslimským žen nějak aktivně zajímala, ale je pravda, že když na takovou knihu narazím, tak si ji ráda přečtu. Je to jiný svět, jiná kultura a pro mě nepochopitelná.
Já jsem ještě nedávno docela ujížděla na severských detektivkách, ale nějak mě "vcuclo" téma vyhnání Němců a ty knihy z druhé světové války. Asi to budu muset kombinovat.
S čaji se opět rádo stalo a článek o Barceloně bude brzy, výlet se moc povedl.

4 irena irena | 13. května 2018 v 17:35 | Reagovat

Ahoj Ráďo, vím, že je to nevyžádané, ale nedá mi to: doporučuji knihu od Jennifer Teegeové - Můj dědeček by mě popravil.
Silný příběh pro milovníky opravdových příběhů.

5 Ráďa (autorka blogu) Ráďa (autorka blogu) | E-mail | 13. května 2018 v 19:32 | Reagovat

[4]: Irčo, naopak! Jsem ráda za každý tip na zajímavou knihuy. Mám poznamenáno a poohlédnu se po ní. Děkuji :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama