Červen 2018

Kiliána von Útulková V.

Čtvrtek v 17:15 | Ráďa |  Radosti

"VŠECHNO NEJLEPŠÍ, KILIÁNO!". Hodně zdraví, spokojenosti, dobrotek a hraček.

Psí "dort" - hnus jeden předraženej

Naše černé zlato, zlobidlo, kousadlo, trhadlo, tulidlo, chlupidlo, veselidlo, šťastidlo mělo 3. května rok. Vlastně nevíme přesné datum narození našeho nalezence, v očkovacím průkazu ná termín narození konec dubna. Jenže to máme výročí my (takže jiná oslava). Pak jsme si řekli, že když je doma takový pracant (furt něco likviduje), tak jí ty narozeniny dáme na 1. května, na svátek práce. To taky neklaplo (protože Barcelona). Takže nakonec jsme jí "narodili" 3.5.2017. Pro mě symbolické datum, protože v tento den měla narozeniny moje milovaná babička.

Všechno nejlepší!

Už dva měsíce dopředu jsem objednala na internetu na základě doporučení jednoho psího blogu speciální psí dort. Drahý byl jako hrom. A když jsem viděla tu velikost, tak jsem se musela smát, jak fotky na webu klamou. Běžně se říká: "za málo peněz hodně muziky", toto bylo: "za hodně peněz málo muziky!". Navíc, když jsem ho připravovala, rozumějte, zalila jsem sypkou dortovou směs vlažnou vodou v dodané nádobě a nechala dort ztuhnout v ledničce, tak se mi z vůně dortové směsi fakt navalovalo. Kiliána ho snědla s chutí a pak měla dva dny průjem. Takže oslava, jak má být. Promiň, Kiliáno!

Fakt jenom můj?

Každopádně jsme moc rádi, že ji už skoro ten rok máme (9 měsíců), i když někdy nám dokáže připravit perné chvilky (když v mrazu večer uteče a já ji celou noc hledám po sídlišti a ona se zatím nechá nalézt jednou hodnou paní a jejím labradorem, aby mohla vyjíst jejich misku a spát v jejich posteli až do rána), nakonec stejně zvítězí ta její bezmezná láska (obzvláště když mám v ruce nějaký pamlsek) a prostě by se pro nás rozdala (ano, denně nám věnuje minimálně 20 tisíc chlupů).

A zde je pár fotek z jejího prvního roku:

Vezeme si ji domů (za chvilku pozvrací auto)

Na gauči, který dnes vypadá a "voní" úplně jinak - redesigned by Kiliána

IT expert

Nevinnost sama

Modelína - bambulína

Kolik těch psů vlastně máme?

Nebyla by nějaká dobrota?

Zátiší s koníkem

Plaváček

S největším a nejlepším kamarádem "Vlkodávkem"

Je to naše černé zlato. VŠE NEJLEPŠÍ !!!


Květnové cestovatelské střípky

11. června 2018 v 18:05 | Ráďa |  Cestování
Tak jak jsem měla od ledna do března pocit, že se nic neděje, o to více jsem byla překvapená, jak se to cestování v dubnu rozjelo. Japonsko i Barcelonu jsem si užila. A řeknu vám, že ve stejném tempu pokračoval i květen. Nebyla to sice žádná exotika, ale cestovalo se mi pěkně.

I druhý prodloužený květnový víkend jsme využili jednoho dne dovolené, což znamenalo 4 volné dny. Náš původní plán někam odletět nakonec vzal za své (ale není všem dnům konec) a tak jsme na poslední chvíli hledali náhradní plán. Po Česku se nám moc cestovat nechtělo, protože většina lidí si udělalo prodloužený víkend a navíc většina ubytování byla obsazena. Nakonec padla volba na rakouské Podyjí. To jsem před lety průvodcovala a moc se mi tam líbilo. Z Brna to není daleko a hlavně jsme tam mohli jet i s Kiliánou.


A řeknu vám, opět jsem se přesvědčila, že za krásnými místy nemusíte jezdit přes půl světa, většinou jsou hned za rohem. A pokud navíc vyrazíte s někým, s kým je ten strávený volný čas moc fajn, tak si prostě lepší dovolenou nemůžete přát.

Z mého talíře (krabičky) LV.

8. června 2018 v 16:49 | Ráďa |  Potraviny
S touto rubrikou přicházím po strašně dlouhé době. Rozhodně se nechci a nemůžu vymlouvat, že nemám čas, protože mobil mám plný fotek nejen jídla. Ale tak nějak se mi vlastně od loňského podzimu totálně změnil život a já si to vše nové a neskutečně fajn užívám plnými doušky. Internet šel v posledních měsících trochu stranou (ani tu Ulici už nesleduju), ale snažím se zase najet na nějaký ten režim, jehož součástí bude i tento blog. Psaní mě vždy bavilo a pořád baví.

Takže pojďme na jídelní směsku posledních měsíců.

A začnu domácími pokusy. Tím prvním byl kachní šoulet. Ten jsme ochutnali jednak v retro menu Marcela Ihnačáka v protiatomovém krytu v Brně a také v jeho židovském menu v restauraci Tanzenberg v Mikulově. A řeknu vám, že i ten náš se nám povedl.

S kysaným zelím

Carevny v Barceloně - část 2.

6. června 2018 v 18:14 | Ráďa |  Cestování
U většiny cestovatelských článků věnuji samostatný článek jídlu. Nejinak tomu bude i u naší carevnovské výpravy do Barcelony.

Ráno dělá den. Posnídej sám, o oběd se rozděl s přítelem, večeři věnuj nepříteli (nikdy). Snídaně je základ. A řeknu vám, že v našem hotelu to byl opravdu excelentní základ. Tolik uzeného lososa jsem nesnědla za poslední půlrok, meloun i ananas byl vynikající, stejně jako všechny ty šunky, salámy, sýry, crossainty a džusy. K tomu všemu samozřejmě lahodné preso s mlékem a jako bonus šampaňské. Snídaně se podávala od sedmi hodin a my jsme už za minutu sedm sjížděly výtahem do přízemí hotelu, kde se nacházela hotelová restaurace. Vždy jsme tam byly první (ranní ptáče dál doskáče) a ze všech hostů nejdéle (carevny jedny nenasytné). Prostě ty snídaně stály za to.


Carevny v Barceloně - část 1.

4. června 2018 v 17:14 | Ráďa |  Cestování
Barcelonu jsme měly v plánu již minulý rok. A to cestou zpět z cyklo-dovolené v Andalusii. Dovolená se ne zrovna moc povedla a my jsme nakonec pěkně otrávené odletěly domů už z Malagy a Barcelonu jsme vypustily. Samozřejmě s dohodou, že se tam co nejdříve vypravíme. Úplně nejdříve to tedy nebylo, ale za necelý rok jsme nasedly do letadla a vyrazily jsme za dalším carevnovským cestovatelským dobrodružstvím. Využily jsme letošní první květnový svátek, který spolu s jedním dnem dovolené udělal úžasný čtyřdenní prodloužený víkend. A my jsme letěly v pátek odpoledne, takže jsme měly ještě jedno odpoledne k dobru.


Plán byl od začátku jasný. Budeme si užívat. Žádný stres, žádný běh po památkách s cílem jich "proletět" co nejvíce, prostě odpočívat a užívat si toto krásné město plnými doušky (nejen sangrie).