Carevny ve Vídni

24. června 2018 v 16:39 | Ráďa |  Cestování
Volný víkend a kam vyrazit? Volba byla jasná - do Vídně.

Jako správné carevny jsme jely ve "Žluťákovi" na těch sedadlech pro carevny, nesměl chybět Los Cestovič a hlavně cyklo-víno z Globusu a následně i naše klasická carevnovská sekaná s chlebem a domácíma okurkami. Fakt dámy! Fakt carevny! Ale my takto cestujeme všude, do Moravského krasu, do Vídně či Barcelony, za polární kruh, do Etiopie, Keni, Tanzanie a všude kolem, do Ameriky i Asie. Toto je prostě carevnovský standard.



Přidám historku z cest: letěly jsme dlouhý let Amsterdam - Nairobi (Keňa). Sekaná byla v prostoru pro osobní zavazadla nad hlavami cestujících. Evidentně někde u ventilace. Jakmile jsme vyletěli, palubou letadla se linula příjemná vůně pečeného masa jemně dochuceného česnekem a majoránkou. Všichni cestující začali okamžitě slintat. A jídlo se podávalo až za nekonečně dlouhé tři hodiny. A vonělo a chutnalo úplně jinak.

Ale zpět do Vídně. Víno vypito, sekaná částečně snědená a my jsme vystoupily ve Vídni na hlavním nádraží.

Pěšky přecházíme do zámečku Belveder. Princ Evžen Savojský (1663-1736), slavný vojevůdce a milovník umění si nechal zahradní palác Belvedere vystavět Johannem Lukasem von Hildebrandtem jako letní rezidenci před branami tehdejšího města. Toto mistrovské dílo baroka sestává ze dvou zámeckých objektů (Horní a Dolní Belvedere) a dnes je v něm vystaveno rakouské umění od středověku až po současnost. My jen procházíme zahradami. Krásně kvetou a jsou jako vždy pečlivě upraveny.



Vídeň, Belveder

Pokračujeme v procházce vídeňskými ulicemi. Krátce se zastavujeme u největšího vídeňského kostela Karlskirche, v parku je příjemný chládek. Fotíme kostel a já jsem tuto fotku s kusem palmy poslala kolegyni s komentářem, že posílám pozdrav z Istanbulu. Ano, naletěla.

Vídeň, Karlskirche

Pěšky dorazíme k Museum Quartier a zde si poprvé (a rozhodně ne naposledy) půjčujeme kola ze sítě Citybike Wien. A vyrážíme na rychlou prohlídku centra. Na kole se rychle a pohodlně proplétáme uličkami historického jádra města.

Vídeňský orloj

Stefansdom - srdce Vídně

Vídeň, Ruprechtskirche

Poté pokračujeme do Prateru. Zde si dáme naši oblíbenou atrakci rafty, Donau Jump (má nejoblíbenější) je bohužel mimo provoz.


A přímo v Prateru si dáme oběd. Když už jsme ve Vídni, tak přeci vídeňský řízek s bramborovým salátem. Co si budeme povídat, byl vynikající.


Příchod na ubytování jsme měly domluven po 14. hod. Bylo to nedaleko Prateru, šly jsme pěšky. Jednalo se o krásný byt rozdělený na 2 apartmány s vlastním sociálním zařízením a společnou kuchyní. Při rezervaci jsem ještě extra doplácela terasu, protože mi bylo jasné, že my, carevny, si večerní posezení u vína nemůžeme nechat ujít. Byt byl ve starém domě, jednalo se o moderní půdní vestavbu. Balkóny a terasy byly "uměle" dostavěné. Za mě v pořádku, protože já na to ubytování ve Vídni fakt nemám štěstí. Asi bych měla problém, pokud by někdo bydlel v tom druhém apartmánu. Sdílet kuchyň, kterou nepotřebuju, je OK, ale z kuchyně jsme my měly vchod na terasu. A chodit před cizími lidmi v "negližé" by se mi opravdu nechtělo. Ale druhý apartmán naštěstí obsazen nebyl, takže vše dopadlo k naší spokojenosti.

Po ubytování jsme vyrazily k další půjčovně kol a fičely jsme na Donau Insel. Ano, moderní architektura nás baví a UNOCity jsme si s radostí projely.



Bylo vedro, takže jsme zaparkovaly na břehu Dunaje a osvěžily jsme se. I když jsme měly s sebou plavky, do Dunaje se nám moc nechtělo.


V podvečer jsme dorazily do apartmánu a už jsme tam zůstaly. Horký den byl únavný a posezení na terase bylo moc příjemné.


Ráno jsme opět osedlaly vídeňská kola a vyrazily do centra. Čekala nás snídaně v Café Sacher. Ano, v tom slavném Sacheru, jsme přeci carevny. Dorazily jsme tam pár minut po otevření, takže volných míst bylo hodně. Až po nás postupně přicházeli asijští turisté, dávali si dle doporučení z knižního průvodce vídeňskou kávu a Sacher dort. My jsme si dopřály snídani Madam Sacher a nelitovaly jsme.




Po snídani jsme opět osedlaly vídeňská kola a vyrazily jsme ke Gasometru. Jedná se o původní vídeňské plynojemy. Po uzavření těchto zásobáren byly interiéry rozebrány a zůstaly jen klasické fasády. A řešilo se, co s nimi. Zbourat? To by byla škoda. Nakonec byl plynojem naštěstí přestavěn v nákupní centrum, v kancelářské a bytové prostory. A nám se tu líbilo.


A pak už jen zpět na kole k vídeňské radnici, vedro bylo pekelné.


Naše pouť končí v Pratru, protože po vídeňském řízku si prostě to koleno musíme dát.


MY, CAREVNY !!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 werka13 werka13 | E-mail | Web | 24. června 2018 v 22:40 | Reagovat

Díky za procházku Vídní. Užily jste si to opravdu carevnovsky :-P

2 Ráďa (autorka blogu) Ráďa (autorka blogu) | E-mail | 25. června 2018 v 16:07 | Reagovat

[1]: Veverko, rado se stalo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama