Z mého talíře (krabičky) LV.

8. června 2018 v 16:49 | Ráďa |  Potraviny
S touto rubrikou přicházím po strašně dlouhé době. Rozhodně se nechci a nemůžu vymlouvat, že nemám čas, protože mobil mám plný fotek nejen jídla. Ale tak nějak se mi vlastně od loňského podzimu totálně změnil život a já si to vše nové a neskutečně fajn užívám plnými doušky. Internet šel v posledních měsících trochu stranou (ani tu Ulici už nesleduju), ale snažím se zase najet na nějaký ten režim, jehož součástí bude i tento blog. Psaní mě vždy bavilo a pořád baví.

Takže pojďme na jídelní směsku posledních měsíců.

A začnu domácími pokusy. Tím prvním byl kachní šoulet. Ten jsme ochutnali jednak v retro menu Marcela Ihnačáka v protiatomovém krytu v Brně a také v jeho židovském menu v restauraci Tanzenberg v Mikulově. A řeknu vám, že i ten náš se nám povedl.

S kysaným zelím


Jen tak

Dalším velmi zajímavým a hlavně velmi chutným kulinářským pokusem bylo trhané vepřové maso z pomalého hrnce. Inspiraci jsem našla na blogu Pradobroty a bylo naprosto vynikající. Touto pochoutkou jsme pohostili i rodiče a i ti se olizovali až za ušima. Pomalý hrnec je již nedílnou součástí našeho kuchyňského vybavení (a to ho můj Drahý na počátku vůbec neměl rád).




Další várka jídel bude z brněnských podniků.

Začnu skvělou snídaní v podobě vejcí Benedikt z mé oblíbené kavárny Cafe Placzek. Kdykoli si je zde dám, nikdy nezklamou. Vracím se sem pravidelně a autisticky si dávám stále dokola toto menu.


Po delší době jsem také zavítala do bohunické restaurace Jedna báseň. Jídlo mě zde nikdy nezklamalo, takže jsem sem jednou po návratu do Brna zavítala v brzkém odpoledni na polévku a dezert. Polévka z medvědího česneku mě nezaujala. Chutnala po všem možném, jen ne po medvědím česneku.


Hodně zvědavá jsem byla na jahodovou panacottu. Panacottu mám ráda, dělám doma tu klasickou smetanovou s vanilkou a na jahodovou jsem byla zvědavá. Bohužel tato mě zklamala. Byl to spíše pudink než panacotta a chuť jahod byla hodně umělá.


A teď jídla z cest. Začátkem května jsme byli v Rakousku, to je zde zrovna sezóna chřestu. A my jsme ochutnali skvělou chřestovou polévku v Retzu (fotku bohužel nemám). V Hollabrunnu jsem měla skvělý chřest s tomatovým přelivem, zapečeným sýrem a parmskou šunkou. Olizovala jsem se až za ušima.


Smažený chřest v Retzu byl už slabší. Zejména proto, že byl použit chřest starší, takže na konci byl už hodně tvrdý.


V rámci chřestové "mánie" jsme ochutnali i rybu s chřestem, opět v Hollabrunnu a ta byla vynikající.


A když už jsme u toho Hollabrunnu, tak musím říct, že nejen místní jahody jsou vynikající. I zdejší veltlínské zelené je velmi chutné.


Medvědí soutěsku průvodcuji 100 let. A na chatě Steirischer Jokl si vždy dávám jejich domácí jablečný koláč. Nikdy nezklamal.


A jet to Německa a nedat si Eintopf? Asi by to nešlo, jen mě zaujako, že je s raviolou a tak. S čím bude příště?


Ale zpět domů. Mikulov je Mikulov a našem domečku a hlavně na terase je nám teď nejlépe. Takže například naše večerní terasové špekáčkové menu může vypadat i takto.


A ranní snídaně po výšlapu na Svatý kopeček, který je pro mě rájem na zemi? Ta zase takto.



Ale nejíme a nepijeme jen na cestách. V horkých letních dnech, kterých nám květen připravil opravdu hodně, jsme velmi pravidelnými hosty Cafe Bistro Baru Mezi stromy. Prostě zde chodíme na "jedno".


A v našem lese je i toto bohatství.


DOBROU CHUŤ !!!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 werka13 werka13 | E-mail | Web | 11. června 2018 v 18:06 | Reagovat

Těší mne návrat mé oblíbené rubriky. Šoulet jsem ještě nikdy neměla, já s luštěninami nejsem kámoš (i když ta druhé fotka vypadá, že jsi použila krupky). Zato nad trhaným vepřovým se mi sbíhají sliny. A přiznám se, že jahodová panacotta se mi nelíbila už od pohledu - a tvé chuťové dojmy evidentně korespondují s mým první vizuálním dojmem.
Budu se těšit na pokračování

2 Ráďa (autorka blogu) Ráďa (autorka blogu) | E-mail | 11. června 2018 v 20:50 | Reagovat

[1]: Veverko, ano, je to i má oblíbená rubrika :-D. Přiznám se, že ani já nejsem fanoušek luštěnin, ale v kachním šouletu mi vůbec nevadily. Fazolky byly i v druhém receptu, jen se nějak pod tou vrstvou krup schovaly. Pomalý hrnec si obecně nemůžu vynachválit a trhané vepřové určitě budeme dělat opakovaně. Kombinace jablečného octu, zázvoru a skořice na mě na první dojem působila hodně zvláštně, ale musím říct, že je skvělá!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama